Pravidla ve veřejném prostoru

Co to je zvláštní užívání komunikace, tzv. zábor

Zvláštní užívání komunikace, tedy “zábor”, znamená dočasné a jiné než obecné užívání veřejného prostranství. Vychází zejména ze zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. V Praze dále upraven vyhláškou č. 5/2011 Sb. Magistrátu hl. m. Prahy o místním poplatku za užívání veřejného prostranství.

Zvláštní užívání komunikace je dále dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, specifikováno v § 25 tohoto zákona. Jedná se v překladu o užití komunikace jiným způsobem nebo pro jiné účely, než pro které jsou komunikace původně určené. Příkladem může být využití chodníku určeného pěším pro umístění předzahrádky nebo zabrání komunikace určené pro silniční provoz a její využití pro sousedskou slavnost. Je tedy nutné mít pro zábor povolení příslušných orgánů a silničně správních úřadů, které o komunikacích rozhodují.

V překladu do běžné řeči se tedy jedná o využití veřejného prostoru pro jiné než původně určené aktivity, kterými mohou být například:

• využití prostoru pro umístění zařízení ke stavbě (kontejner na sutiny, písek aj.)
• opravy a výkop chodníků či silnic
• reklamní stojany a poutače dotýkající se země
• prodejní stánky (je-li místo vedeno v tržním řádu, který hlavní město Praha pravidelně aktualizuje)
• předzahrádky, stolky a židle před prodejnami, restauracemi apod.
• kulturní, komunitní, společenské a sportovní akce

Typy užívání veřejného prostoru

Kdo jsou hlavní aktéři veřejného prostoru

Základní trojúhelník aktérů veřejného prostoru je pro lepší pochopení vztahů následující:

Další možné dělení klíčových aktérů: investoři, developeři, vlastníci, politici, úředníci, správci, zainteresovaní aktéři, neaktivní uživatelé.

Se všemi těmito skupinami se můžeme při vyjednávání žádosti o zábor dostat do kontaktu a samozřejmě je nutné se připravit na to, že každá ze skupin hájí trochu jiné zájmy a má trochu jiné požadavky a představy o tom, jakým způsobem s veřejným prostorem nakládat.

Pokud si chceme ověřit, komu jaká plocha, stavba nebo stavební jednotka ve městě náleží, můžeme jednoduše nahlédnout do katastru nemovitostí.

Jaké známe typy veřejných prostranství

Veřejnými prostranstvími se podle zákona rozumí všechna veřejná prostranství (tj. sloužící obecnému užívání) bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Pokud je tedy nějaký venkovní prostor volně přístupný pro každého a nedochází zde k nutnosti splnění nějakých podmínek pro vstup, bavíme se o veřejném prostranství.

Podle jakých pravidel se řídí veřejný prostor?

• Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění
• Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
• Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád, v platném znění
• Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění
• Vyhláška č. 383/2001 Sb. MŽP, o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění
• Vyhláška č. 381/2001 Sb. MŽP, Katalog odpadů
• Obecně závazná vyhláška č. 8/2008 Sb. hl. m. Prahy, o udržování čistoty na ulicích a jiných veřejných prostranstvích (vyhláška o čistotě), v platném znění
• Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění
• Obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m . Prahy, kterou se vydává Statut hl. m. Prahy, v platném znění
• Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění
• Vyhláška č. 294/2015 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích
• Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), v platném znění